Které země jsem navštívila?

Izrael | předběžný plán cesty | roadtrip





Z mých článků už jistě víte, kam jsem na začátku března 2017 letěla.
Byla to dlouho plánovaná cesta po Izraeli. S ohledem na omezené množství dovolené v práci jsme tam strávili pouze jeden týden a půl, což je poměrně málo času na tak rozmanitou a zajímavou zemi plnou památek, ale i přes tuhle menší překážku jsme si naplánovali cestu tak šikovně, abychom toho stihli co nejvíce. Na Izrael jsme se těšila strašně moc, jak malé dítě. Je to země, kam nejezdí příliš mnoho turistů, ale zároveň je to země, která má pro turisty bohaté zázemí a to dělá z Izraele opravdu lákavou destinaci. 

Navíc, co je lepšího než vidět na vlastní oči Betlém, kde se podle Bible narodil Ježíš nebo vidět slavné Galilejské jezero o kterém se v Bibli také píše ? 
Opravdu se na to těším. Třeba budu překvapená, nebo naopak zklamaná, třeba to ale po Jordánsku bude další opravdová cestovatelská bomba. Co myslíte?


Doufám, že Vás tímto článkem inspiruji a do svaté země vyrazíte taky. 
O Izraeli jsem takové již obecné informace ohledně letenek a pobytu psala v minulém článku a tak jestli ještě nevíte,co si s sebou vzít a na co se připravit, tak se podívejte do článku Rady na co se připravit až pojedete do Izraele.

Dnešní článek chci pojmout trošku jinak. 
Chci Vám popsat plán cesty napříč Izraelem tak, abychom toho stihli opravdu hodně...chceme navštívit všechna nejznámější místa a památky a chceme se podívat i do hlavního města Tel Avivu. 
Plánujeme i koupání v Mrtvému moři, které nemůže vynechat při cestě do Izraele. Již dlouho bádáme nad ideálním plánem tak, abychom zvolili ten nejlepší a nejschůdnější (ale zároveň i finančně co nejméně náročný) okruh Izraelem. Nyní již mohu svědomitě říci, že celou dovolenou jsme doladili do posledního puntíčku a tak bych vám tuto finální variantu mohla představit. 

Poledních pár měsíců před cestou jsme procházela stále dokola webové stránky s ubytováním a hledala jsem co nejlevnější hotely samozřejmě s ohledem na kvalitu a umístění. 
Chci tu zdůraznit jednu věc. Vím, že mnozí cestovatelé volí cestu ubytování skrz různé levné hostely a ubytovny a snaží se tímto způsobem poznat co nejvíce z místní kultury, ale my jsme šli tentokrát trochu jinou cestou. Je to mimo jiné i proto, že jsme  cestovali s rodiči, kteří nikdy nenavštívili blízký východ a jsou trošku skeptičtí vzhledem k obrazu Izraele který vytváří média. 
Zajistili jsme tedy pohodové apartmány, případně levnější tříhvězdičkové hotely pro to aby jsme jim pro tuto cestu zajistili za rozumnou cenu kvalitní zázemí. 
S bývalým přítelem jsme jim také chtěli ukázat, že není důvod mít jakékoliv obavy. To co nám předkládají denně média o tomto světě nemusí být vždycky pravda!

Jak tedy bude celá cesta probíhat?

1. 
První den byl náročnější, ale to k cestování patří. V jednu hodinu ráno jsme muselo nasednout do auta a přesunuli jsme se na Bratislavské letiště. Rodiče a ani bývalý přítel nechtěli si sehnat hotel v Bratislavě a tak jsme vyráželi takto brzo ráno. 
O tom, jak jsme sehnali hodně levné letenky ( 2000 Kč/osoba/zpáteční let) jsem již také psala. 

Z letiště v Bratislavě jsme rovnou letěli do Eilatu. Doporučuji si na letišti zajistit parkování dopředu, pokud tam pojedete autem jako my. Rezervace parkování po celou dobu našeho pobytu nás vyšla na cca 35 euro. Cesta se ovšem dá naplánovat i jinak. Můžete jet do Bratislavy už den předem (ideálně bez starostí vlakem) a zajistit si tam nějaký hotel a strávit příjemný večer v centru. To mi jsme bohužel nemohli. 

V 7 hodin ráno nám odlétalo letadlo na jih Izraele. Jedná se o malinké pouštní letiště Ovda vzdálené cca 60 km od Eilatu. Let trvá zhruba 4 hodiny, záleží na povětrnostních podmínkách. Na palubě jsme nedostali žádné občerstvení ale to nám tolik nevadilo.

Z letiště jsme měli  zajištěný transfer do Jeruzaléma. Na letišti jsme nastoupali do připraveného autobusu, který nás zavezl do Eilatu, kde jsme původně měli čekat cca 2-3 hodiny na další autobus, který měl jet přímo do Jeruzaléma. Bohužel jsme si to myslely naivně. Nakonec nám majitel autobusové společnosti  se kterou jsme měli cestoval dál do Jeruzaléma oznámil, že z Eilatu bude odjíždět až v 19:30 hodin. Čas jsme využili ke koupání v Rudém moři a dali jsme si výbornou večeři. Cesta to Jeruzaléma byla pro mě děsivá a to doslova! Autobus přijel o hodinu později než byl smluvený čas a ještě dalších 45 minut jsme čekali na pumpě. Ve výsledku jsme se dostali do hotelu v Jeruzalémě až ve dvě hodiny ráno úplně hotový, protože jsme předchozí noc také vůbec nespali. Bylo to dobrodružství. 

2.
Druhý den jsme si půjčili auto v autopůjčovně Hertz. Auto jsme měli objednané a zamluvené na dva následující dny (hlavně z toho důvodu, že o šabatu - tedy po pátečním západu Slunce až do sobotního západu Slunce - auto není komu vrátit - všechny obchody jsou zavřené).
Jedná se o menší auto, které ovšem pro 4 lidi bohatě stačí. Cena se pohybuje okolo 1000 korun za jeden den+ benzín, který jsme tam projezdili. 
První den jsme se vydali k Mrtvému moři a cestou tam jsme se zastavili v pevnosti Masada. 
Masada je jedna z nejnavštěvovanějších památek v Izraeli. Je to pevnost zapsaná na seznamu památek UNESCO a je z ní výhled na celé Mrtvé moře a ještě dál do Jordánska. 
U Mrtvého moře je spousta krásných veřejných pláží. Na internetu je spousta tipů na různé pláže podél celého pobřeží. Stačí si jen vybrat tu, která se vám bude líbit nejvíce. 
Cestou zpět se chceme ještě podívat do Ein Gedi, což je izraelský národní park obklopený krásnou přírodou. Večer opět strávíme v Jeruzalémě. V Jeruzalémě chceme během tří dnů stihnout určitě všechny hlavní památky. V centru Jeruzaléma jetoho ale k vidění nepřeberné množství - je zde například i arménská čtvrť, kam se chci rozhodně podívat, protože se tu dá koupit krásná arménská keramika nebo třeba ochutnat arménské jídlo.

3. 
Prioritou pro tento den je návštěva Betléma. Jedinou nevýhodou tohoto výletu je, že do Betléma nesmíme jet vypůjčeným autem protože jde o palestinské území. Do Betléma jezdí nicméně přímé autobusové linky. Pokud by nám zbyl po prohlídce Betléma ještě nějaký čas, můžeme ještě využít vypůjčené auto ke krátkému výletu. To se případně zeptáme místních, zda pro nás mají nějaký tip.

4.
 Den čtvrtý se přesuneme vlakem do Haify (přestupuje se v Tel Avivu). Pokud však nestihneme projít nějakou památku v Jeruzalémě, tak máme záložní plán, že dopoledne ještě můžeme být právě v Jeruzalémě a do Haify můžeme jet až po obědě. Každopádně chceme celý večer už být tam a ideálně se odpoledne vykoupat v moři. Spát budeme následující 2 noci v soukromém apartmánu v centru města.

5. 
Pátý den máme opět objednané auto z půjčovny. V Haifě naše potřeby nejlépe splnila autopůjčovna Sixt, kde automobil stojí podobně jako v Jeruzalémě okolo 1000 kč. Důležité je, že v obou autopůjčovnách máme v pojištění zahrnutou nulovou spoluúčast takže kdyby se s autem cokoliv stalo, nebude nás to nic stát (respektive nám částku strženou z kreditní karty vrátí pojišťovna). Tento den si chceme projet Golanské výšiny. Jde o severní území Izraele, která jsou dodnes předmětem sporu mezi Izraelem a Sýrií. Jde z vojenského hlediska o strategickou hornatou oblast, kterou Izrael ovládá od roku 1967 po takzvané šestidenní válce. My se chystáme vyjet autem na horu Bental. Na hoře Bental je vyhlídka odkud je vidět až do Sýrie a Libanonu. Hora Bental se nachází přímo na sporných hranicích se Sýrií. Situace je zde však i přesto poměrně bezpečná. Bental je pro mě zajímavost číslo jedna. Chceme si také objet a vyfotit Galilejské jezero a na zpáteční cestě navštívit město Narareth. Zde se podle Bible dozvěděla panna Marie od  archanděla Gabriela, že porodí syna ježíše. Mimo jiné se v tomto městě nachází velký a známý arabský trh, který mě láká asi ze všeho nejvíce. Miluji totiž vůně arabských trhů, kde si mohu zakoupit snad jakékoliv orientální koření.

6. 
Celý šestý den máme vyhrazený na prohlídku Haify, nebo se případně můžeme ještě jednou zajet podívat do Nazaretu (autobusem) pokud tam nestihneme něco projít či navštívit předešlý den. Haifa je úplně největší izraelské město. Ani Tel Aviv jako hlavní město není větší. Je to moderní průmyslové město. Kdysi zde na pobřeží končil i ropovod z Iráku z kterého se ropa dovážela dále do celé Evropy. Zajímavostí je svatyně Bába a celé centrum náboženství Baháí. Co je Baháí jsem nevěděla. Až chytrá Wikipedie mi to prozradila:

Víra Bahá'í (někdy též označována jako „bahaismus“) je nezávislé světové monoteistické náboženství. Jejím zakladatelem je Bahá'u'lláh (1817–1892), který je Bahá'í věřícími považován za posledního z řady Božích Poslů, jako byli AbrahámMojžíšBuddhaKršnaZarathuštraKristusMohamed.

Pro mě však ještě zajímavější, než samotné náboženství je nádherný park, kde je tato svatyně umístěná.

7.
 Sedmý dem se přesuneme do hlavního města. Pokud stihneme projít Haifu už předešlý den, tak tam pojedeme hned po snídani. Tel Aviv je obrovské moderní velkoměsto plné mrakodrapů a skleněných budov. Po celé jeho délce se táhnou bílé veřejné pláže, kde se můžete kdykoliv schladit ve Středozemním moři. Je zde 5 kilometrů dlouhá plážová promenáda do které vložila izraelská vláda spoustu peněz.Největším parkem Tel Avivu je park Jarkon, který denně navštěvují tisíce lidí. V parku koncertoval například Elton John,Michael Jackson či Madonna. Ve městě se dá půjčit za symbolický poplatek elektrokolo, kterým se snadno a rychle dostanete z bodu A do bodu B. Skrz celé město vede hustá síť cyklistických stezek.

8.
Osmý dem máme ještě celý k dispozici na prohlížení hlavního města a večer okolo 17té hodiny se přesuneme na izraelské letiště Ben Gurion a poletíme večerním vnitrostátním letem na jih do Eilatu, kde budeme mít volno celý večer. V Eilatu jsem již byla minulý rok. Nebyla jsem tam dlouho, ale během těch pár hodin jsem si na toto město udělala svůj obrázek. Jde zaprvé o velké letovisko, kde je opravdu hodně turistů, převážně z Ruska. Je zde velký počet luxusních hotelů a luxusních butiků, které se rozprostírají po celé přímořské promenádě a i mimo hlavní sezónu v listopadu zde bylo opravdu hodně turistů. Eilat leží hned vedle hranice s Jordánskem, Saudskou Arábií a Egyptem. Nabízí se tedy zajímavá možnost spojit výlet do Izraele například s jednodenním výletem do jordánské Petry. Je třeba ale v tomto případě počítat nejen s poplatkem za Jordánské vízum, ale i s poplatky za opuštění Izraele a následně Jordánska, a také s výrazně vyšší cenou vstupného do Petry. Lepší varianta tedy je si na Jordánsko vyhradit alespoň 5 dní.

9. 
Devátý den je zároveň posledním dnem naší cesty. Po snídani se opět autobusovým transferem přesuneme na letiště Ovda a poletíme zpět na bratislavské letiště, kde na nás bude čekat zaparkované naše auto.

Vím, že není možný sem narvat všechny informace ohledně naší cesty. I přes to jsem se snažila popsat celou naší cestu do posledního detailu. Je dost možné, že některé plány se nám ještě změní, ale vše o naší konečné verzi cesty se dozvíte v článcích, které chci průběžně publikovat přímo z cesty po Izraeli. Je také dost možné, že mi na psaní článků nazbyde během cesty čas nebo nebudeme mít k dispozici připojení k internetu. Slibuji, že o žádné informace nepříjdete. Všechny články dopíši hned jakmile se vrátím. Všechny fotky z cesty můžete průběžně sledovat prostřednictvým mého instagramu where_is-ilu, kde se snažím být stále aktivní.

Díky moc všem 
Ilu  

Oděsa | Ukrajina | historické město a plavání s delfíny!

V minulém článku jsem popisovala můj šílený zážitek se zmeškaným letem a dnes bych se rovnou vrhla na moje nejoblíbenější místo na Ukrajině a tím je metropole Oděsa, kterou najdete na samém jihu Ukrajiny nedaleko hranic s Moldávií. Oděsa leží přibližně 530 km jižně od hlavního města Kyjev. Strávila jsem zde příjemné dva dni a naprosto mě tohle místo okouzlilo!  
To jak jsme se tam dopravili Vám napíši hned v následujících odstavcích. 


Centrum Oděsy....fotka vznikla při procházce městem...


Na pobřeží Černého moře leží přístavní město Oděsa, které patří k nejpestřejším na Ukrajině. Tyhle věty jsem o tohle městě vždy četla v různých průvodcích. Sama jsem se na vlastní kůži přesvědčila, že to lži rozhodně nebyly.  Je pravda, že jsem Oděsu navštívila v zimě a tím pádem jsem si nemohla vychutnat letní atmosféru města, kdy tam jezdí spousty turistů a kteří tam míří za dovolenou u moře. 
Nicméně i tak na mě město působilo velmi pozitivním duchem.


Je to mladé město, které však působí mnohem starším dojmem, a tvoří ho kuriózní směsice retro sovětských nástěnných maleb, noblesně zchátralých secesních budov a luxusních obchodů za nákladnými fasádami.
Oproti Kyjevu tu žije více chudých lidí a to se odráží na rázu města, hlavně na periferii. Tím pádem je město rozmanitější a logicky i zajímavější.
Ve městě při procházkách jsme viděli, že hodně místních obyvatel jezdí ještě ve starých autech typu žigulík nebo Volha. Je až divné vidět tyhle auto na ulicích v takovém rozsahu. U nás je to už spíše kuriozitou.
Když se budete procházet v centru města po širokých kameny dlážděných ulicích, z nichž některé jsou lemovány zvláštními pokroucenými stromy, které vypadají, jako by byly zasazeny vzhůru nohama (kořeny), nemůžete minout velkolepé zrenovované Divadlo opery a baletu. Tahle budova je krásná a honosná a rozhodně stojí za návštěvu.





 
Za ty dva dny, které jsem v Oděse trávila jsem viděla všechny typické památky a pamětihodnosti včetně Potěmkinových schodů. Byla dost velká zima, takže to nebylo zrovna na nějaké dlouhé procházky. Vždycky nás zachránila nějaká malinká zapadlá kavárna, ze které se linula vůně čerstvé mleté kávy.
Ukrajinci jsou na tyto podniky specialisti. To by jste do nich opravdu neřekli!!
Kam se hrabe Praha, musím říct. Miluji totiž malé ,,hipsterské" kavárny, takže Oděsa byla pro mě tím ideálním místem.


Za mě bych Vám doporučila kavárnu, pekárnu a restauraci Kompot, kterou najdete na hlavní pěší zóně Derybasivska Street, 20.
Dělají tu domácí kompoty ze všech různých typů ovoce. Dělají je jinak, než jsme zvyklí, ale jdou výborné!
Čerstvé ovoce nakrájí většinou na tenká kolečka a ty pak naskládají to komínku na sebe do zavařovací sklenice a zalijí to vše vodou. Hotový kompot dostanete jako dezert ke kávě. Nejprve můžete vypít šťávu z ovoce a následně si pochutnat na naloženém ovoci. Navíc zde výborně vaří z lokálních surovin. Nejlepší byla za mě makrela z Černého moře.
Zjistili jsme, že skoro nikde na Ukrajině netočí pivo až na pár výjimek.  Schválně, máte stejnou zkušenost?
Všechny restaurace a podniky podávají buďto Hoegarden nebo Stellu.
Byli jsme z toho až překvapeni že tam nemají restaurace, kde by točili místní piva tak jako se to dělá u nás.


 


Co se týče cen za jídlo, tak je to většinou podobné jako u nás. Ukrajina je zatím pořád hodně levná země, ale co se týče restaurací, tak tam tohle pravidlo neplatí. Když už někde vaří, tak si za to nechají normálně zaplatit takže klasické jídlo v restauraci stojí od 90 Kč (těstoviny) do 300 Kč (steak nebo nějaká specialita).
Pokud ovšem půjdete pro potraviny do běžného obchodu, budete si připadat jako boháči, protože ceny normálního jídla/potravin jsou přizpůsobené místním a jsou pro nás až směšně nízké.



Překvapily mě mile ceny za dopravu.
Do Oděsy z letiště jsme si vzali Uber.
Za 30 minutovou jsme jízdu jsme ve dvou osobách zaplatili přibližně 100 Kč, což je vzhledem k cenám pohonných hmot velmi směšná cena.

Za podobné ceny Uberu jsme se pohybovali také i po Kyjevě. 

Nejdražší cenou byla v Kyjevě cesta na letiště. Letiště Boryspol v Kyjevě leží celkem daleko od centra, přibližně nějakých 50 kilometrů a za tuhle dlouho cestu jsme zaplatili cca 300 Kč. Takže to také nebylo nic strašného. Je jasné, že cena za normální hromadnou dopravu je několikanásobně levnější.
Jednou jsme si zkusili, jaké je to jezdit metrem po Kyjevě.
Za prvé, prostory metra jsou velkolepé a já jsem si tam připadala spíše jako nějakém paláci než v obyčejném metru. Za druhé, všechno vypadá jako v sovětském skanzenu. Ceny za jízdu metrem se pohybují okolo 4 Kč/osoba.


Nejhorším sovětským výdobytkem, který jsem na Ukrajině viděla, bylo letiště v Oděse. Připadala jsem si tam jako v Kralupech na vlakovém nádraží, než na letišti. 









Hotel Nemo beach - ubytování

V Oděse Vám doporučuji jednoznačně navštívit hotel Nemo beach hotel nebo se tam nejlépe ubytovat alespoň na jednu noc. Nejsem typ člověka, který by striktně musel být ubytovaný v luxusním hotelu, ale v tomto případě jsme nemohli volit jinak. Tento hotel byl totiž výjimečný. Nabízí totiž různě terapie a volné plavání s delfíny, kteří žijí ve speciálně vybudovaných bazénů uvnitř areálu hotelu. Musím říct, že delfínů mi bylo na jednu stranu líto. Nemám ráda pohled na zvířata, která jsou tímto způsobem zavřená, ale na druhou stránu,  se o ně perfektně starali a v žádném případě nestrádali.
Naštěstí není Ukrajina tak turisticky populární, proto u hotelu Nemo nestály fronty zvědavých návštěvníků. Delfíni měli klid. Za poplatek se s nimi dalo plavat. Stačilo se dopředu zaregistrovat na přesně určený čas a zaplatit vstupné. Cena za cca 15 minut stála přibližně 1700 Kč. Ano, asi si klepete na čelo s myšlenkou, že je to hrozně drahé a já Vám dávám za pravdu. Tenkrát jsem byla blázen a do toho plavání jsem šla! To samotné plavání byl naprosto výjimečný zážitek, který nezažijete jen tak každý den. Mohla bych o tom mluvit hodiny. Před delfíny jsem měla velký respekt. Sice jsou to nádherná zvířata, ale pokud vedle nich plavete a máte je od těla na dosah, tak zjistíte jakou ohromnou sílu mají! Jeden si chtěl hrát, ale přehnal to a kousl mě do zápěstí, takže jsem si domů odvezla suvenýr v podobě dvou kousanců. 


 

A teď k tomu, jak jsem se do Oděsy dopravila....

 
Do Oděsy se nejlépe dostanete letecky přímo z letiště Boryspol v Kyjevě, což je hlavní letiště tohoto města. Letadlo létá dvakrát denně a let trvá 40 minut. Je to nejrychlejší možný způsob, jak se mezi oběma městy pohybovat. Z letiště, jak už jsem psala, se dostanete pohodlně pomocí služby UBER. A město se dá snadno projít pěšky. Není totiž velké á všechno důležité se nachází na jednom místě. Podél pobřeží je několik hotelů. Většina z nich je nových po rekonstrukci a jsou velmi moderní. Cena za pokoj/noc se pohybuje od 800 Kč až do 3000 Kč. Záleží, jak moc jste nároční. Já volila zlatou střední cestu.

Byli jste někdo v Oděse? Jak na Vás toto město působilo? Jaký způsob dopravy jste tam zvolili?