To nejlepší z Jordánska

Jordánsko je jistě země s ,, velkým srdcem", bohatou historií a krásnou přírodou. Je to země po které se velmi snadno cestuje. Získání víza, doprava z letiště a pohyb po zemi je naprostá hračka i pro méně zdatného cestovatele. Jordánsko je poměrně malé a tak vzdálenosti mezi pamětihodnostmi nejsou tak obrovské. 

Dnes bych Vám tady ráda představila TOP destinace, aktivity a atrakce země, které nesmíte při návštěvě vynechat.

Čaj ve stanu s beduíny

Wádí Rum byl náš první a zároveň asi nejlepší výlet za celou cestu Jordánskem. Měli jsme malinko potíže se sháněním ,,levného,, průvodce, který by nás do pouště vzal ,ale nakonec vše dobře dopadlo a dostali jsme i slušnou cenu. Milý a přátelský beduínec nás provezl velmi odlehlou krajinou,mezi horami s pestrou škálou barev okolní krajiny. Součástí projížďky je čaj, který můžete okusit v beduínském stanu uprostřed pouště. Čaj se dělá z pouštních rostlin, které rostou všude kolem. 

Najíst se v Ammánu

I když se Ammán nemůže pochlubit monumentální islámskou architekturou, typická pro jiná velká města blízkého východu, nebudete se muset dlouho rozhlížet abyste našli náznak typické arabské kultury. Ammánské ulice přetékají  typickými restauracemi v arabském stylu, nabízejí regionální speciality, jako je šíš kebab, hummus, faláfel nebo různé druhy sladkostí a zákusků. Na každém rohu si můžete dát voňavou vodní dýmku a velmi sladký mátový čaj.

Dotek duše

Ohromující Betánie Zajordánská, kde Jan pokřtil Ježíše Krista, inspiruje turisty a cestovatele k meditaci. Vrcholem našeho výletu byla hora Nébo. Na vrcholu vás přepadne pocit, jako by jste se ocitli ve středověku a přemítali nad údolím Jordánu, Mrtvým mořem, Jerichem a Jeruzalémem.

Petra

Petru rozhodně navštivte mimo sezonu nebo v chladnějším období. Umožní vám to získat lepší zážitky bez davů turistů, kteří sem přijíždějí ve vrcholné sezoně. My jsme si takhle mohli Petru projít bez zbytečných front u pokladen. Petra je ohromný a fantastický komplex. Je až neuvěřitelné, jak Nabatejci dokázali do skal vytesat něco tak obrovského. Všude po areálu jezdí velbloudi a osli a tvoří tak zvláštní atmosféru.

Jak nízko můžete sestoupit

Mrtvé moře se svými léčivými bahenními účinky a šíleně slanou, úplně nehybnou a mazlavou vodou byl pro mě velkým zážitkem. Je skvělé si sednout na břeh a představovat si , jak veškerý svět, objekty a lidé jsou 300 metrů nad vámi. Mrtvé moře není určitě dobré pro nějaké koupací radovánky, ale vykoupání je zážitkem na celý život. 

Pohostinnost

Jordánci jsou známí svou dobrou duší. Pro ostatní by se vyloženě rozkrájeli kdyby mohli. I když půjdete do restaurace,dostanete jistě něco navíc a zadarmo. To se nám stalo skoro pokaždé.  Jeden pán v Madabě nás dokonce ,,jentak" pozval na svou domácí kávu. 

Trosky staré říše

Jestli si myslíte, že římské památky jsou jenom v Římě nebo přilehlých zemí, tak se pletete. Jordánsko má jedny z nejlepších rozvalin, které jsem kdy viděla. Nejlepší jsou v Džeraši, kde je velká citadela a římské divadlo. Pěkné pozůstatky se i nacházejí i na vrcholku hory nad centrem Ammánu, odkud jsem úžasné výhledy hlavně při západu Slunce.

Líbí se Vám Jordánsko? Vím, že tahle není a nepřijde na mysl jako první destinace, kam by jste plánovali vaší dovolenou, nicméně tato nevelká zemička je velmi podceňovaná. Jasné je, že Jordánsko je stále jedno velké cestovatelské tajemství, ale oproti jiným zemím Blízkého východu není zapletena do konfliktů a svárů a proto zůstává v klidu a míru.

Co si dát v Izraeli k jídlu??

Izraelci A Palestinci se v mnoha věcech neshodnou, ale o jídle to neplatí. Izrael i Palestina nabízejí velmi širokou a rozmanitou škálu pro mě lahodných jídel a některé stěží najdete jinde, než právě tam. Mnoho z jídel jsou vegetariánská, plná čerstvé zeleniny. 

Používají tam všechny možné i nemožné kombinace chutí, takže si myslím, že tato kuchyně bude chutnat i Vám. Já jsem si ji rozhodně zamilovala!

Je málo zemí, které nabízejí tak širokou vegetariánskou škálu pokrmů jako má Izrael a palestinská území. K pouličním pokrmům, které bývají  z pravidla nejlepší patří faláfel,sabih a boukerash. 

Skoro v každé restauraci se dočkáte obrovských salátů a lahodného hummusu + typicky se podává zelenina naložená ve velmi kyselém nálevu, kterou dávají jako přílohu ke každému chodu. Navíc vstřícnost místních servírek a číšníků vůči klientům se nedá porovnávat s tím, jak se chová personál k lidem u nás v České republice! Byla jsem tam z toho naprosto ohromena a nadšena zároveň.  

Co rozhodně nesmíte vynechat za jídlo? 

Hummus - tahle krémovitá kaše z cizrny je oblíbená po celém světě. Připravuje se jako doplněk každého pokrmu a dává se k němu pita chleba. Židé mají ve zvyku ho jíst po celý den a skoro ke všemu a naopak Arabové si ho dávají jenom ke snídani.

Ingrediencí které se do hummusu přídávají jsem viděla opravdu hodně od obyčejného olivového oleje, přes oříšky až po lístky koriandru. Všechny kombinace byly velmi dobré!

Olivy - Olivy se prodávají na tradičních tržnicích na ulici. V Tel Avivu měli výborné olivy na třžnici Carmen a v Jeruzalému to byl malý zase trh vedle Damašské brány v muslimské části města. Oliv je všude nepřeberné množství. Nejlepší je si je samozřejmě utrhnout zralé přímo ze stromu.

Falafel - můj nejoblíbenější pokrm z celé cesty. Jsou to smažené kuličky z namleté cizrny, které se musí jíst teplé. Obvykle se servírují v pita chlebu nebo v zabalené chlebové placce. Do placky se přidávají čerstvá rajčata, hummus,okurka,nakládaná kyselá zelenina a někdy i zelí. Je to výborná pochoutka za pár korun a seženete ji na každém rohu! Tohle jídlo jsem jedla jak v Izraeli, tak i v Jordánko snad 100x a nikdy se mě Falafel nepřejedl. 

Sabih - skoro to samé jako Falafel. Tuhle verzi dělají ponejvíce Židé v malých krámcích, kteří do směsi rozemleté cizrny přidávají navíc vařené brambory a nasekanou pažitku. Opět to podávají v zabalené chlebové placce a přidávají tam i stejné přísady. A tahle verze je možná o chlup lepší než klasický falafel, ale zaleží na chuti každého. 

Šaverma - Obdova Kebabu. Je to kuře, krůta nebo jehněčí, které se griluje na dlouhé jehle, ze které odkrajují plátky masa a ty se následně dávají do pita chleba. Taková klasika. Nicméně Arabové na to používají nějaké speciální koření, které je hodně výrazné ale jemné zároveň a to dodává jídlo šmrnc! 

Burek - Tohle pečivo mě mile překvapilo. Je to podoba listového těsta v podobě trojúhelníku plněný slaným bulharským sýrem,mačkanými brambory a listovým špenátem. Opět jej seženete na každém trhu nebo v menších pekárnách. 

Jak vypadá taková izraelská snídaně? 

Tohle je zapeklitá otázka. Židé si hodně dávají vejce, ale pokud budete bydlet v nějakým menším hotýlku, tak jistě dostanete ke snídani i hummus a hodně zeleniny.  Podávají se i místní sýry a hodně oliv. Některé jídla se tu hodně opakují ale dle mého názoru se jich nikdy nepřejíte. 

Co očekávat od Kosher kuchyně? 

Židé mají někdy zvláštní pravidla, co se stravování týče, ale je to jejich víra a tak to musíme respektovat. Kosher známená, že Židé nekonzumují savce, kteří nejsou sudokopytníci a přežvykují. Také nejedí vůbec žádné mořské plody a většinu ptáků kromě kachen a husy. Nesmějí také míchat do sebe mastné a mléčné produkty. Občas je to na palici, já vím....

Kde se najíst?

V poslední době je Tel Aviv a Jaffa kulinářskou destinací v Izraeli, ale to neznamená že se dobře nenajíte i jinde v zemi. Každá část země má svou specialitu která odráží místní kulturu.  

Město Akka nabízí čerstvé mořské plody, které ve většině částí Izraele nenajdete. 

Na Golanech dělají typické steaky z místních zvířat, které se tam pasou po loukách a horách - vše bio a to doslova. 

Západní břeh - Ramalláh a Betlém nabízejí prvotřídní a nejlepší jídlo, i když nejlepší jídlo je obecně levné a skvělé, ale můžete tu ochutnat všechny možné arabské speciality nepoznamenané turismem. 

Nejlepší víno se podává opět na Golanských výšinách, kde není jako na zbytku země poušť a nehostinná krajina. Zde i několikrát za rok zaprší a tak vínu se zde daří. Podél silnic jsou vybudované malé, ale i větší rodinné vinice, kde se dá koupit tzv. ,,svaté víno"  za pár korun a věřte že je výborné. 

V Izraeli se vyskytuje i několik Libanonských restaurací. 

Libanonská kuchyně je výborná a mám ji v něčem raději něž tu izraelskou. 

Říká se, že libanonská kuchyně je po té francouzské druhá nejchutnější kuchyně na světe.

Takže až při cestách po Izraeli narazíte na nějakou libanonskou restauraci, tak tam určitě zajděte! Vždyť jsou to sousedi!  

Takhle vypadají trhy s kořením....věřte že neodejdete s prázdnou

Typický oběd - nějaké to jehněčí maso, kyselá zeleniny, pita chléb a hranol

Hummus...

Falafel s Hummusem

Ryba z Golanského jezera.....čerstvě vylovená 

Za mě nejlepší a největší granátové jablka

Překročení hranic z Izraele do Jordánska a zpět

Já jsem takový cestovatelský blázen. Loni jsem absolvovala velkou cestu za dobrodružstvím do Jordánska díky tomu jsem dvakrát zkusila na vlastní kůži, jaké to je když přecházíte ostře střežené hranice Izraele do Jordánska. Poslední dobou prodávala nízkonákladová společnost wizzair velmi levné letenky z Bratislavy do Eilatu. Za 2000 kč jste si od nich mohli pořídit zpáteční letenku do této velmi zajímavé destinace. Tyhle letenky skupovali i cestovatelé mířící do Jordánska.

Z/Do Jordánska
Na dvou hlavních pozemních přechodech mezi Izraelem a Jordánskem jde většinou všechno rychle a hladce. Alespoň mi jsme tam neměli žádné problémy. Horší situace někdy bývá na přechodu  King Hussein, který leží na západním břehu a kontroluje ho Izrael. Výstupní poplatek, který Izrael žádá po každém se může platit jak hotově, tak i kartou ale moc bych na platbu kartou nespoléhala. Já měla prozatím zkušenost jenom s hraničním přechodem Jordan River, který se nalézá mezi Eilatem a Aqabou. Ten je obvykle mnohem klidnější a né tak frekventovaný jako King Hussein. Při přechodu jsme nestrávili formalitami jak na Izraelské, ale ani na Jordánské straně déle než půl hodiny. Všechno probíhalo v klidu. U přepážky se nás pracovník ostrahy zeptal na pár otázek a hned jsme mohli jít dále.

Poplatky 
příchod do Jordánska je většinou placený a stojí 5 JOD. Poplatek za opuštění země Izrael se platí a dle Velvyslanectví České republiky v Izraeli to je aktuálně 94 NIS. Já jsem minulý rok platila 105 NIS. 

Izraelské kontroly
Izraelské kontroly jsou někdy otravné, ale jsou účelné a díky nim je bezpečnost v celé zemi na vysoké úrovni. Na hranicích stejně jako na letišti probíhají vstupní i výstupní pohovory, kde se vás pracovníci ptají na účel cesty, v jakém vztahu cestujete s dalšími osobami, co s vámi cestují. Mají právo Vám prohledat veškerá vaše zavazadla, prohledat vám fotoaparát a zjistit původ například suvenýrů, které jste si na památku zakoupili. Izrael většinou ignoruje ten fakt,že jste byly na týden v sousedním Jordánsku i když spolu nemají úplně vřelé vztahy.

Izraelské razítka v pasu
Často se diskutuje o tom, že pokud dostanete výstupní či vstupní razítko do vašeho pasu, tak v dalších zemích můžete mít velký problém. Je tomu skutečně tak. Já jsem si nechala pro jistotu přidělat ještě další pas v Praze na úřadě Prahy 1 ve Vodičkově ulici. Kopie pasu stojí přesně 600 Kč a vydání trvá většinou jeden měsíc. Některé arabské státy jako je Libanon či Írán mají velký problém, když ve vašem pase naleznou izraelské razítko a hrozí vám i to, že vás mohou poslat zpět domů nejbližším letem.

Doprava na hranice
U hranic stojí denně taxíky, které vás zavezou od hranic kamkoliv potřebujete. I já jsem takovou možnost využila. Dá se také jet pravidelnou autobusovou dopravou, ale pozor na páteční večer a celou následující Sobotu, kdy Židé slaví Šabat. To je hromadná doprava zcela omezena. Židé totiž v tyto dny nesmějí pracovat a tak jezdí jen taxikáři, kteří jsou jiného původu - například Turkové či Palestinci. 


Jedna moje taková rada zní, že ať vás nenapadne v žádném případě fotografovat na hranicích. Kamarádi to bezmyšlenkovitě udělali a na hranici jim vojáci smazali všechny fotky v telefonu a to mohli být sakra rádi, že jim ten telefon rovnou nesebrali celý. 
A taková menší rada pro všechny holky či ženy. Je lepší nenosit nijak výstřední oblečení a velké výstřihy. V Jordánsku jsou sice na to dost loajální, ale pořád je to jenom arabská země a někteří muži můžou reagovat, tak že na vás budou nepříjemně koukat nebo po vás budou pokřikovat.

Při přechodu nemusíte mít z ničeho strach. Jordánští vojáci jsou navíc usměvavý a pohodový lidé a se vším vám pomohou. Vím to z vlastní zkušenosti :)

Líbí se vám články ohledně praktických informací o cestování po blízkém východě?

Muj malý průvodce Tel Avivem

Tento článek bude poněkud kratší než článek o Jeruzalémě a to z několika důvodů. V Tel Avivu jsem nepobyla tak dlouho jako v Jeruzalému ale i tak jsem tam měla k prohlídce dispozici jeden večer a hned celý následující den. Tyto články jsou pouze mým pohled a vycházejí z mé osobní zkušenosti.

Tel Aviv byl na seznamu navštívených míst na posledním místě. Měli jsme předem sestavený strategický plán, co navštívit a vzhledem k tomu že jsme odlétali domů z Eilatu, což je město na samém jihu země, byl Tel Aviv nejlepším místem kde zakončit naše putování. Odtud jsme už jenom absolvovali vnitrostátní let, aby jsme nemuseli jet několikahodinový přejezd pouští na jih.

Tel Aviv není upřímně tak zajímavý jako ostatní města v Izraeli. Je poměrně nově vybudován a vedle toho, že tam je nespočet kaváren, restaurací a nočních podniků, tam pro obdivovatele historie nic moc není. Ve městě jsou převážně výškové budovy a ta nejvyšší měří přibližně 200 metrů. Vedle toho jsou v Tel Avivu čtvrti ,kde to vypadá jako v přistěhovalecké části a tyto čtvrti najdete i v centru města. Do oka mi padl všudypřítomný bordel a přeplněné ulice. Ja jsem bydlela hned vedle černošské ulice, kde se povalovali na ulicích malé děti. Co mě ale zaujalo, byla krásná vůně pokrmů různých kultur, která byla přítomna skoro všude. Člověk tam může ochutnat jídla snad z celého světa. To je výhoda Tel Avivu.

Na pobřeží moře se nachází všechny možné řetězce hotelů, například intercontinental nebo sheraton. Ubytování v nich stojí nekřesťanské peníze ale plno mají pořád. Pláž a pobřeží jsou dominantou města. Tam se sjíždí turisti z celého světa. Uznávám, že pláž co se nachází hned vedle starého města v Jaffě byla nádherná, ale k naší smůle zrovna uzavřena. Na pláži byla velká červená cedule se zákazem koupání. Takže pokud se chcete koupat, tak Tel avivské pláže jsou perfektní. Nadruhou stranu, pokud chcete poznat pravou izraelskou kulturu,jídlo a historii,  tak musíte úplně jinam než do Tel Avivu.

Co navštívit??

Jaffa
Pokud budete toužit po chvíli klidu od ruchu moderního velkoměsta, vydejte se do historického přístavu Jaffa nedaleko města. Naleznete zde zachovanou akropolis, tradiční bleší trh a mnoho dalších historických budov z typického pískovce. Je to malé, ale romantické místo. Víceméně je to jediné místo v Tel Avivu, kde vidíte historické budovy s příběhem. Zde je i muslimská část města, kde můžete ochutnat arabské tradiční pokrmy v malých občerstvení. Tahle část Tel Avivu mě přišla osobně nejzajímavější a pro cestovatele ji doporučuji rozhodně navštívit.

Shuk Ha´Carmel

Shuk Ha´Carmel je největší tržiště ve městě. Naleznete zde prakticky všechno, od koření, přes koberce až po plastové postavičky z hollywoodských filmů. Ideální je trh navštívit ráno, kdy je k dispozici nejširší škála zboží. Po návštěvě trhu jsem byla zklamaná. Většina zboží, které na trhu bylo nabízeno pocházelo z komerční výroby a objevovali se tam hodně výrobky z Číny či jiných asijských zemí. Už to nebylo to pravé typické a to mě mrzelo. Celý zážitek snižovalo i prostředí ve kterém se trh nachází. Ačkoliv netrvám na nazdobených a naškrobených budovách, tak plechové stánky plné odpadků na mě nezpůsobily vůbec pozitivním směrem.

Pokud chcete zažít něco netradičního, tak navštivte TA jakýkoliv pátek, kdy mají Židé vždy Šábes a uvidíte jak pláž Delfinárium oživne hypnotickými rytmy a freestylovými tanečníky.

Jak víte, tak jsem navštívila již několik tradičních trhů po cestách napříč Jordánskem a Izraelem. Ze svých zkušeností můžu posoudit, který trh se mi líbil nejvíce. V Jeruzalému trh byl obrovský a autentický pro arabskou a židovskou kulturu zasazený do původních historických uliček. Člověk tam sehnal úplně všechno. V Ammánu jsem viděla taktéž arabský trh v přímém přenosu a ten byl možná ještě lepší než ten v Jeruzalému, protože Jordánsko je přece jenom arabský stát po celé své délce a do jeho kultury nezasahují jiné náboženství.

Na prohlídku všech nejnavštěvovanějších míst doporučují průvodci jeden den. Já bych Vám doporučila mít na Tel Aviv vyhraněný alespoň jeden večer a následující celý den. Pro mě to byl krásný a i užitečný zážitek vidět město v noci jak září a hlavně jak to v centru žije až do rána, protože o Tel Avivu se říká že je to město které nikdy nespí. Nejlepší je poté hned ráno dojít do staré Jaffy a dále pokračovat do centra jelikož tahle trasa vede přímo přes starou muslimskou část, bleší trh a trh Shuk A' Carmen. Potom si můžete udělat delší odpolední procházku křížem krážem městem, kam vás vítr zažene a při tom můžete objevovat nové a nové zákoutí města, ale pozor na některé přistěhovalecké části, kde to není úplně příjemné a komfortní.

Město je i plné mimo jiné obchodních a nákupních středisek, kde i ti nejnáročnější zákazníci seženou, co potřebují od všech možných nejdražších modních značek. Největší a nejhezčí z nich je potom Ramat Aviv Mall přímo v centru města. 

Doprava po městě

Já jsem zkusila snad všechny dopravní prostředky, které TA nabízí mimo taxíku. Ve městě se nachází celkem 4 velká vlaková nádraží, která spojují město s dalšími významnými místy po Izraeli. Z letiště je potom nejlepší dopravním spojením opět vlak, který končí v terminálu přílet. Cesta vlakem trvá maximálně 3O minut a stojí něco okolo 12 ILS. Pokud si chcete zkrátit cestu autobusem zvolte jakýkoliv autobus. Městské autobusy zpravuje společnost Dan a jedna jízda s nimi stojí 6,90 ILS. Po celém TA je vybudovaná velmi hustá síť zastávek.

Můj malý průvodce Jerusalémem

Jeruzalém je něco přes hodinu od Tel Avivu, záleží na dopravní situaci, protože v těchto dvou velkých městech jsou zácpy na denním pořádku. Vyplatí se jet tedy vlakem, který stojí něco málo okolo 200 kč. Cesta trvá přibližně 40 minut a je dlouhá přesně 60 km. Při cestě po dálnici, ale i vlakem je vidět jak nehostinné přírodní podmínky tady jsou, ale také jejich velmi činná výstavba. Ve městech, kolem dálnice, všude se buduje něco nového.

V Jeruzalému jsem byla ubytovaná 2 noci v hotelu Zion, což absolutně nestačilo na to, abych si mohla dostatečně prohlédnout všechny historické památky. Jeruzalém je známý po celém světě svým náboženským i historickým významem a říká se, že na každou stavbu tam připadá alespoň jeden příběh s nějakým historickým nebo dokonce biblickým významem. Z Jeruzalému jsem byla naprosto hotová. Není to totiž jen obyčejné město. Je to skloubení několika náboženství a kultur dohromady. Na jedné straně města potkáte mraky Arabů a Palestinců a na druhé straně města jsou naopak tomu velké ultraortodoxní čtvrti plné Židů. 

Osobně jsem si Jeruzalém představovala jako velké město plné turistů, ale nebylo tomu tak úplně. Je to hodně spirituální město ve kterém mi bylo příjemně a chtěla jsem poznat, co nejvíc z tamního života a historie. Strávila jsem tam dva večery a jedno dopoledne. Mohla jsem pozorovat jak obyvatelé tam chodí do kostelů, muslimové do mešit a někteří se modlí i venku na koberci a Židé chodí k zdi nářků se uklánět. Dokonce jsem viděla na vlastní oči, jak vypadá takový židovský Šabat, který probíhá každý týden od pátečního setmění Slunce až do Sobotního večer. Pro Židy je to takový pravidelný svátek, kdy nesmí pracovat, vycházejí do ulic a oblékají na sebe slušivé, ozdobné oděvy.  V tuto dobu je město mrtvé. Všechny podniky a obchody jsou zavřené a hromadná veřejná doprava je omezena na úplné minimum.

Centrum města se dá pohodlně projít pěšky. Pokud se rozhodnete cestovat tramvají, počítejte že zastávky jsou psány jenom v hebrejštině. Nám při výstupu pomáhala jedna milá paní, která uměla velmi dobře anglicky.

V Jeruzalému jsou dvě nejvýznamnější místa, kam míří většina běžných turistů.

1. Olivová hora
2. Staré město, které skrývá většinu památek 


Olivová hora je nejlepším místem pro výhledy na Staré město. Výšlap na ní začíná většinou u Church of all nations. Je to kostel/místo kde se údajně modlil Ježíš v agonii večer před ukřižováním. Kousek od toho je hrobka Panenky Marie o které se vážou různé legendy. Křesťané dodnes úplně neví, jak to s ní bylo, protože některé křesťanské větvě tvrdí, že nejdřív umřela a pak byla vzata na nebesa, jiné zas kážou, že vůbec neumřela, ale byla vzata na nebesa rovnou či co, jiní tvrdí, že hrobku má až někde v Teheránu...a kdo se v tom má pak vyznat:-)

Hurá na Olivovou horu. Je to po schodech, je to do kopce, ale nic náročného. Odměnou Vám bude nádherný výhled na Staré město, kterému vévodí Chrámová hora se známou zlatou kopulí Skalního dómu. Na ten budete koukat přes židovský hřbitov. který se zde rozrůstá už přes 3000 let. Na tomto místě má totiž dojít k sestoupení Mesiáše, který vzkřísí všechny mrtvé po cestě do Jeruzaléma

Staré město je rozděleno do několika čtvrtí - Židovská, Muslimská, Křesťanská a Arménská. A zde nastává troška zmatku, protože během naší návštěvy byly u jednotlivých čtvrtí jakési checkpoints a některými z nich nás nechtěli pustit. Takže se případně připravte na to, že budete muset obcházet několik bloků, abyste se dostali tam, kam potřebujete. Všechny uličky jsou úzké a působí hodně fotogenicky. Celé staré město je jako jeden velký trh, na jedné straně arabský a na druhý židovský ale v podstatě je to všude skoro stejné. Na západní straně je Zeď nářků, která je rozdělena na dvě části, mužskou a ženskou. Muži ke zdi mohou pouze s jarmulkou na hlavě. Nebojte, jarmulku půjčují hned při vchodu. Bylo tam mraky a mraky turistů a mezi nimi seděli na židlích Židé kteří kteří si potichu přeříkávali své modlidby.

Do Skalního Domu jsem se bohužel nedostala. Je to taková ta symbolická zlatá kouple, která zdobí snad všechny fotky a pohledy z Jeruzaléma. Vstup do areálu je hned vedle Zdi nářků ale bohužel otevírací hodiny jsou hodně omezené. Vstup je otevřen pár hodin ráno a asi dvě hodiny odpoledne. Navíc jsou před vstupem dlouhé fronty. Nejlepší je, jít ke vstupu hned po ránu a nechat si třeba půl hodinovou časovou rezervu.

- Celá Chrámová hora má přísné otevírací hodiny pro turisty - od pondělí do čvtrtka - 8:30-11:30 a pak 1:30-2:30. 

Kromě Sklaního dómu zde najdete i mešitu Al Aksá, která má pro změnu stříbrnou kopuli, ale mnohem menší. Ani do dómu ani do mešity však jako nemuslim člověk nesmí, což mi přijde ohromná škoda. Na jednu stranu chápu, že je to místo posvátné a věřící si jej chtějí uchovat pro sebe a mít uvnitř klid. Na druhou stranu je zajímavé sledovat, jak křesťanské a židovské památky jsou otevřené všem a muslimské nikoli...

Další na řade byl Church of Holy Sepulchure neboli Chrám Božího hrobu, který je postaven na místě, kde byl Ježíš ukřižován. Ke kostelu můžete projít přesně uličkami, kterými Ježíš nesl na zádech svůj kříž. To byl i náš původní plán nicméně po různých uzavírkách, které zmiňuji výše, se náš plán trošku zkomplikoval a byly jsme rády, že jsem k tomu vůbec došli. Ježíš neježíš.

Zajímavosti:
Čtvrť Mea Šearin je oblast, kde bydlí a žijí ultraortodoxní Židé. Na ulicích vidíte muže v černých oděvech a velkých kloboucích, kteří mají na tváři dlouhý plnovous a od ucha jim visí dlouhá lokna. Ženy chodí vždy v dlouhých sukních a se šátkem na hlavě. Když do čtvrti vstoupíte, máte pocit jakoby jste se ocitli v židovském ghettu z jiného století. Perličkou, kterou jsem se dočetla na internetu je informace, že muži nechodí vůbec do práce jelikož většinu dne musí trávit modlitbami. V průvodci se píše, že do této části by jste neměli vůbec vstupovat sami, ale sami jsme se vyzkoušeli na vlastní kůži, že tomu tak není. Na vlastní pěst jsme do té části šli. Dokonce ani my ženy jsme neměli dlouhou sukni a šátek, jak se doporučovalo v každém průvodci.  Nebojte se a vydejte se to této čtvrti a poznáte židovskou kulturu na vlastní kůži!

Při procházení městem je důležité dbát i na správné jídlo a pití.
Jídlo je v Izraeli je velmi rozmanité a hodně se mísí s arabskými specialitami.  Pro turisty budou jistě zvláštní zdejší košer restaurace. Vzhledem k tomu, že Židé podle Tóry nesmí míchat maso a mléko, striktně oddělují tyto dva pokrmy nejen na talíři, ale i v kuchyni. Z izraelské kuchyně byste neměli vynechat izraelskou snídani. Podává ji každá zdejší kavárna. Skládá se ze salátu, vajec, chleba, kávy, čerstvého džusu a velkého množství malých dipů. Pokud byste rádi okusili tradiční židovskou kuchyni Židů z Evropy, zajděte si do ultraortodoxní čtvrti Mea Šearim. Pokud neholdujete tradiční kuchyni, okuste např. šawarmu (maso na grilu zabalené do chleba se spoustou zeleniny). Masové pokrmy také stojí za to ochutnat v arabské části města. U Damašské brány najdete hned několik rychlých občerstvení, kde si můžete nechat ugrilovat např. kuřecí steak nebo mleté maso. Vzhledem k tomu, že jak židovská, tak i muslimská kuchyně se řídí náboženskými pravidly, zdejší maso je buď košer, nebo halal (v překladu čisté). Zvíře je vždy nejprve rituálně podříznuto a poté zbaveno veškeré krve. Zároveň nečekejte, že byste si tu dali vepřová žebírka (vepřové maso je považováno za nečisté). Židé taktéž nepožívají mořské plody (z vody se smí jíst pouze ryby, které mají ploutve a šupiny). I přes tyto zákazy je však zdejší kuchyně pestrá a rozhodně pro vás bude kulinářským zážitkem.

V Jeruzalému je toho milion, co dělat, co jíst a pít a co navštívit. Je dost pravděpodobné, že jsem mohla i na něco zapomenout. Jestli máte jakékoliv otázky týkající se Jerusalému či Izraele, tak piště dolů nebo na email tamalanacestach@gmail.com

Vaše Ilu :)

Cestovatelské aplikace v praxi

Venku začíná pořádné vedro a tak to každého táhne někam ven. Né že bychom v zimě nikam necestovali ale v létě je to takového přitažlivější. Mnozí o mě ví že od mala holduju turistice po horách a proto bych vám chtěla ukázat nějaké praktické aplikace do telefonu, které používám při mých cestách. Někdy je použiji při běžném výletu a nemusí to být zrovna turistika!


Abych se neztratila -

Mapy.cz 
Nejlepší mapy pro pěší turistiku dle mého názoru.  Aplikace teď má navíc jednu novinku a tou je hlasová navigace, která se dá využít nejen na silnici, ale také na turistických trasách.  Díky plánovači tras si můžete sestavit svůj výlet.

3D compass
Dnes už jde o běžnou součást výbavy mobilních telefonů. Já ale dávám přednost 3D kompasu který promítá ukazatel přímo do přírody před vámi. Ideální pro výletníky s mizernou orientací :)

Meteor
S cestou vám tahle aplikace nepomůže ale rozhodně pomůže při nadčasováním vaší cesty. Aplikace vám ukáže pohyb oblačnosti i v následujících minutách a vy se díky tomu můžete včas schovat do horské chaty před bouřkou. Údaje jsou čerpány přímo z českého hydrometeorologického ústavu.

Kam mám vyrazit?

Ocultum
Jde o neškodnou a celkem zábavnou databázi českých památek s podobnou funkcí jako je FourSquare. Za každou památku, kterou navštívíte dostanete bodíky a za ty pak získáváte virtuální odznaky. Podmínkou je naskenování QR kodu, který by se měl vždy nalézat v místě památky, hradu či zříceniny.

Klíč k památkám
Je název věrnostního programu přímo od Ministerstva kultury pro české návštěvníky českých hradů a zámků. Nabízí pak každou 6 návštěvu zdarma. Je potřeba ale při každé návštěvě naskenovat QR kod.

Kudy z nudy
Tahle aplikace vám poradí kde se co hraje v divadle, kde se konají slavnosti a podobně. Můžete si zobrazit dnešní akce, zítřejší nebo události pro konkrétní dny. Dají se také filtrovat různé typy akcí jako jsou například akce spojené s jídlem, nebo kultura v podobě divadelních představení a tak dále.

Geocaching
Je moderní obdobou hledání pokladů. Poklady jsou ukryty všude v našem okolí, ale najít je dá opravdu práci. Kdo je najde dostane objev schránky, zápis do deníčku nebo nějakou jinou drobnost. Vše je v češtině.

Fotky v přírodě....

VSCO
Patří mezi mobilní fotografy mezi nejoblíbenější aplikace. Nabízí řadu fotografických ale i barevných filtrů pro každou příležitost. Nabízí i celou řadu nastavení pro pokročilejší.

Diana Photo
Jedna paráda pro instagram! Diana je nová aplikace, která se specializuje na prolnutí dvou snímků - efekt dvojité expozice. Oblíbené jsou třeba kombinace prolnutí portrétu s celou řadou snímků z přírody. Můžete zkusit náhodný mix ze své galerie.

Druhý den v Londýně

Včera jsem vám povídala o tom jak jsme se měli první sobotní den V Londýně, o tom jak jsme navštívili Camdem market a další pro mě zajímavá místa v londýně a zakončila jsem článek menší recenzí na hotel EasyHotel v centru Londýna který se nám moc nelíbil.

Dneska bych ráda navázala na to, kde jsem včera skončila a rovnou bych přešla na den dva.  Předem tu říkám že jsme dopředu neměli stanovený žádný pevný plán toho ,co by jsme chtěli v londýně vidět protože už jsme tam byli mnohokrát a takové ty klasické památky jsme už viděli, takže tentokrát jsme spíše chtěli vidět něco netradičního a tak trochu jsme to nechali na náhodě.

Ráno jsme se potřebovali pořádně vyspat. Předchozí den jsme vstávali před třetí hodinou ranní a celkem jsme nachodili po Londýně přes 10 kilometrů. Únava se na nás docela podepsala ale nebylo to ještě tak strašné a i přes tohle všechno jsme vydrželi chodit po Londýně až do 11 hodiny večerní ale po tom jsme padli do postele a byli jsme naprosto mrtví a hotový. Druhý den jsme spali do 9 hodin. Navíc jak v pokoji nebyly žádné okna tak pokoj zahalovala neustálá hustá tma a člověk měl stále pocit, že je noc a proto se nám nechtělo vstávat. V hotelu se nepodávali žádné snídaně tak jak to běžně bývá a tak jsme hned po odchodu z hotelu hledali nějakou typickou restauraci která podává anglické snídaně. Podařilo se nám jednu najít nedaleko hlavního autobusového nádraží Victoria kde se zároveň nacházel i náš hotel. Byla to taková malá nenápadná hospůdka která nám ovšem připravila snad tu nejlepší anglickou snídani. Ta obsahovala snad úplně všechno, co anglická snídaně obsahovat má včetně výborných klobásek a křupavých opečených toastů se slaným máslem, které doslova miluji.

Po vydatné snídani a dobrém šálku kapučína jsme pěšky šli na Covent Garden, kde jsme minulý den chtěli koupit pro přítele kosmetiku Kiehls, ale nějak se nám to z časových důvodů nepodařilo. Zakoupili jsme tam nějaké pečující krémy na holení a po holení a utíkali jsme si užívat Londýna. Ten den jsme toho moc nenafotili. A to z jednoho prostého důvodu. Tento den byl spíše takový nakupující jelikož jsme potřebovali sehnat pár věcí,které se běžně v ČR neseženou a také jsme chtěli navštívit Primark.  Z Primarku jsem byla nakonec zklamaná. Bylo tam neskutečně moc lidí a všichni tam do sebe naráželi nákupními taškami a předbíhali se ve frontě před převlíkacími kabinkami. Všechno oblečení tam bylo přeházené a některé velikosti tam chyběli úplně. Nakonec jsme z obchoďáku utekli a nic jsme nekoupili. Nechtělo se nám trávit den Londýně tím že budeme stát frontu s dalšími nenasytnými zákazníky.  Poslední co jsem chtěla navštívit byl obchod Lush s přírodní kosmetikou. Tam to už bylo naštěstí o poznání lepší. Lush na Oxford street mám ráda. Je to největší prodejna na světě této značky a je tam opravdu na co koukat. U vchodu stojí mladé a usměvavé prodavačky u takového velkého umyvadla a vyrábí obrovské množství duhové pěny. Tu potom po sobě různě házejí a je sranda je u toho pozorovat.  Doporučuji všem holkách se téhle prodejny aspoň podívat!

Náš londýnský den jsme zakončili v jedné z mnoha typických britských hospod, kde jsme si nechali uvařit fish and chips. Museli jsme ještě okusit něco tradičního než odjedeme odpoledne domů. Rozhodně jsme neprohloupili, protože tohle fish and chips které jsme dostali naservírované bylo to nejlepší fish and chips, které jsem kdy měla! Opravdu si nevymýšlím.

Náš den již pokračoval docela normálně. Po obědě jsme nasedli do autobudu na Baker street, který nás odvezl na letiště Luton kde jsme strávili přibližně dvě hodinky a následně jsme se jen posadili do letadla a za hodinku a půl jsme byli v Praze. 

Musím říct, že se nám náš výlet povedl až na nějaké malé chybičky jako byl například nekomfortní hotel ale jinak vše bylo perfektní.  Počasí nám také vyšlo a celkově jsem byla nadmíru spokojená. 

Pokud máte nějaké otázky na Londýn a všechno okolo něj tak napište dolů.....

Výlet na Kuks

Včera jsem se po boku mého dědy vypravila objevovat krásy českých památek. Před nějakým časem jsem poslouchala radiožurnál, kde skoro hodinu mluvil o hospitálu Kuks přímo jeho kastelán. Jeho povídání a vyprávění mě natolik zaujalo, že jsem se na Kuks rozhodla hned vypravit. Hned jak se naskytla první příležitost, tak jsme skočili do auta a jeli jsme za výletem. Byl to příjemný a milý den, takhle vyrazit někam sama s dědou. Baví mě řídit a proto nebyl pro mě žádný problém tu trasu odřídit. Navíc s dědovým autíčkem je to jedna báseň. Výlety po české republice mě baví čím dál tím více. Ráda fotím zajímavé fotografie s atmosférou a poté je publikuji na svém cestovatelském instagramu a české místa jsou podle mě ideální. Poslední dobou mám posit, že všichni prchají do zahraničí a ani neví jaké krásné místa mají doma.

Něco z historie
Hospitál a celý areál Kuks není jen ledajaký běžný zámek. Skrývá v sobě bohatou historii, příběhy o bohémském životě šlechty a kdejaké pohromy v podobě velké potopy, která zničila tehdejší lázně, které byly té doby oblíbenější než Karlovy Vary. Zámek i hospitál vystavil hrabě František Šporc. O něm se také nesou různé příběhy ale existují i pravdivé informace, jako například to že František nebyl svým původem vůbec vznešený ale ke svému titulu přišel díky dlouholetému snažení během působení u různých vojsk. V té době se odehrálo několik důležitých bitev jako třeba 30 letá válka a on dokázal to, že vždy stál na straně vítěze. Ví se o něj, že byl velmi vyčůraný a občas i lstivý. Tyto jeho ,záporné,, vlastnosti ho dostali do velmi významné pozice. Nakonec byl tak bohatý, že se si zaplatil několika měsíční cestu napříč Evropou a tam se nechal inspirovat pro pozdější stavbu Kuksu. Jeho největší inspirací byl tehdejší život na zámku Versailles ve Francii.

O několik let později se začal areál měnit v lázeňské centrum, kde bylo nekolik hlavních budov pro zábavu šlechty ale i několik menších domů, kde pobýval personál z celého areálu. Bohužel tento areál zanikl po smrti Františka a po ničivé povodni která s sebou vzala vše co ji přišlo do cesty. Dneska je možné na místě najít jen pár pozůstatků v podobě základů a zbytků některých soch trpaslíků který stály v místě kolonády. V celém areálu je dneska jenom hospital Kuks. Ten je ovšem velkolepý a nově obnovený a láká na světovou raritu v podobě známých soch které znázorňují lidské vlastnosti a neřesti.

O prohlídce

Mě se celá prohlídka velmi líbila. Na Kuksu jsem byla přesně před 10 lety a to si vzpomínám, že byl Kuks zchátralý, omítka opadaná a celkově areál nebyl moc zachovalý. Prohlídka stojí 100 korun za dospělého člověka nebo 70 korun za studenta či seniora. Není to moc peněz za tak velkou dávku informací které během okruhu dostanete. Okruh trvá jednu hodinu. Pro mě nejkrásnější byla bylinková zahrada za zámkem. Jsou tam snad všechny možné druhy bylinek a květin od jahod po tabák a krásně to tam voní. Na nádvoří hned vedle je bylinkářství kde si můžete pořídit přírodní kosmetiku a nějaké syrupy a marmelády.

Jak se tam dostaneme?

Kuks leží v podkrkonoší v malebné oblasti. Autem je tam perfektní dostupnost. Hospitál leží hned vedle hradecké dálnice, takže jestli jedete například z Prahy tak jste tam za 2 hodinky. Já a děda jsme nevyjížděli z Prahy, takže jsme to měli trochu delší ale to nám naprosto nevadilo. Dívala jsem se že i veřejná doprava jako vlak a autobus do lokality jezdí. Vlakem se tam dostaneme přímo z hlavního nádraží v Praze s jedním přestupem v Jaroměři.

Kde se tam najíst?
Velmi doporučuji navštívit restauraci Baroque která leží v údolí v místě kde stály původní lázně a kolonáda. Tato restaurace má několik dalších poboček v Hradci Králové a dokonce dostali nálepku maurerův výběr. Je ovšem malinko dražší a jídla se pohybují od 150 kč. Nahoře u hospitálu Kuks je velká staročeská hospoda, která má v jídelníčku zahrnuty většinou klasická naše jídla jako je například řízek nebo smažák. Točí tam výbornou zmrzlinu a čepují tam pivo.

Doufám, že se vám také líbí výlety po Česku. Chystám se napsat více takových článků ale nevím zda se Vám to líbí? Co? Napište svůj názor dolů pod článek. Děkuju a uvidíme se spolu u dalšího článku.....